POLEMIKA: Nalijme si čistého vína aneb zbytečná deziluze

Zdeněk Felix ze společnosti Prospea, která se zabývá kontrolou neadresné distribuce, reaguje na článek Tomáše Pavlíčka z časopisu Direkt č. 8/2009.

Tento text je reakcí na příspěvek Tomáše Pavlíčka ze společnosti C-Print, který si můžete přečíst zde.


O kontrole neadresné distribuce lze zasvěceně hovořit dlouhé hodiny. Pokud však chceme diskutovat – a je to ku prospěchu věci – je zapotřebí, aby diskutér uváděl všechna fakta a účelově skutečnost nezkresloval. Autorovi článků o anomáliích s krátkou životností se může lehce stát, že se v očích ostatních stane sám anomálií hodnou útrpného úsměvu. Aby se tak nestalo, je zapotřebí autorovi takového článku pomoci upřesňujícími informacemi a mnohým doplněním.

V článku Neadresný mailing – rozhoduje kvalita nebo „nezávislá kvalita“ uvedenému v říjnovém čísle časopisu Direkt autor polemizuje na téma nezávislých kontrolních agentur a svou tezi o podjatosti kontrolní agentury staví na vskutku chatrném podkladu. Rozohněně poukazuje na to, že kontrolní agentura dlouhodobě pracuje (provádí kontroly) pro distribuční společnost, která během tří měsíců získala dva z pěti největších zadavatelů neadresné distribuce.

Vytváří krkolomné teorie spoléhaje se na neúplné informace pocházející z prostředí jiné, konkurenční společnosti. Neví, že kontrolní agentura pro zmíněného distributora vykonala pouze několik kontrol, a záměrně zamlčí o tom, že služeb zmíněné kontrolní agentury využily od jejího vzniku i další tři distribuční společnosti. Není to výjimečný jev, služeb kontrolních agentur může využít jakýkoliv subjekt včetně distributorů, kteří chtějí externí audit.

Autor se nepozastavuje nad tím, že distribuční společnost druhý zmíněný řetězec získala pouze částečně v rámci testu před připravovaným tenderem. Mlčí o tom, že zmíněná distribuční společnost získala i jiné velmi zajímavé zakázky jak v neadresné, tak v adresné distribuci od zadavatelů, kteří se zmíněnou kontrolní agenturou nespolupracují. Proč tak autor činí? Při znalosti jeho úzkých vazeb na jednu jinou distribuční agenturu, která o tyto zakázky měla také zájem, se není čemu divit.

Autor se dále nerozpakuje uvést, že „podle informací z trhu“ de facto stojí za přechodem řetězce k jinému distributorovi kontrolní agentura. Ta by se mohla cítit polichocena tím, jakou moc jí autor přisuzuje. Nadneseně a s úsměvem by se mohlo tvrdit, že kontrolní agentury hýbou děním na trhu. Autor asi už pozapomněl, že si velké společnosti vybírají ke spolupráci firmy na základě tendrů, které sami vyhodnocují. Ponechme ale fantas autorovi a pojďme k faktům. Jinak bychom mohli dospět k úvahám o tom, proč a pro koho byl zmíněný článek napsán. „Informací z trhu“ vysvětlujících pohnutky autora bychom našli dost.

Aby bylo možné lépe chápat následující řádky, je zapotřebí rozdělit distribuční agentury na dvě skupiny. První se snaží o permanentní zdokonalování a stojí o to, aby všechny jejich nedostatky byly co nejdříve objeveny, pro druhé je prioritou, aby nedostatky zůstaly před zadavatelem utajeny, a on tak mohl setrvat v omylu s pocitem, že je vše dle slibů obchodníků.

Zmíněný rozdíl v přístupu distribučních agentur k nedostatkům je přímo úměrný jejich nahlížení na kontrolní agentury měřící kvalitu distribuce v terénu. První skupina distribučních agentur vítá další kontrolní nástroj, pro druhou skupinu jsou kontrolní agentury měřící kvalitu v terénu zcela nevítaný vetřelec, kterého je třeba z trhu odstranit. Každý nalezený a jasně definovaný nedostatek doložený zadavateli je pro ně problémem. Akceptují jiné způsoby, jejichž výsledky nelze ověřit, jejichž zdroj informací je pro zadavatele utajován a které hovoří o kvalitě v rámci daleko větších celků, než jsou jednotlivé distribuční oblasti či sektory.

Kontroly v terénu mají jasný produkt. Seznam adresných bodů a zjištěného stavu, jenž je předáván zadavateli bezprostředně po ukončení kontroly. Je úplně jedno, zda je tímto zadavatelem řetězec nebo distribuční či reklamní agentura. Oproti jiným metodám je tento způsob měření zcela transparentní, nehledě na skutečnost, že u drtivé většiny kontrol pro zadavatele z řad řetězců je přítomen i zástupce distributora. S úsměvem se lze postavit všem obviňováním z nadržování, střetu zájmů apod. Klienti kontrolních agentur si mohou kdykoliv ověřit, zda se podávané informace zakládají na pravdě. Služeb kontrolních agentur je potřeba. Přibývající počet zadavatelů využívajících jejich služeb je toho jasným důkazem.

Na závěr svého článku se vrátím k autorovi. Přeji mu, aby mu zůstal (jako vždy) jeho optimismus. Nevědomost není překážkou. Optimisté rádi věří všemu, čemu chtějí věřit, aby optimismus neztratili. Rád bych ho ale požádal, aby vedle optimismu získal i trvalý pocit, že on a jeho články jsou v souladu s etikou, kterou tak hlasitě prosazuje. Zatím tomu tak není.



26. Říjen 2009

Štítky:  ,

Kampaň dne

Kampaň dne: 3D direct mail na 877 architektů zařídil 229 schůzek pro zástupce Kingspanu

Časopis Direkt

  • Časopis pro direct marketing
  • Aktuality z ČR i ze světa
  • Výsledky světových soutěží
  • Průzkumy, analýzy, rozhovory
časopis DIREKT